Modul 4 · Kapitola 6
Snížení používání POR pomocí nechemických metod ochrany rostlin
Snížení používání pesticidů v zemědělské výrobě
Snížení používání fytofarmak ve Slovinsku je založeno na dodržování požadavků zákona o fytofarmacii (ZFfS-1 - Úřední věstník RS, č. 83/12 a 35/23), Nařízení o školení o přípravcích na ochranu rostlin (Úřední věstník RS, č. 85/13 ), Pravidla o podmínkách obchodu s přípravky na ochranu rostlin a o správě a předávání údajů o obchodu s přípravky na ochranu rostlin (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 107/13 a 30/18), Řád o požadavcích na správnou činnost zařízení k aplikaci přípravků na ochranu rostlin a o podmínkách a způsobu provádění jejich kontrol (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 36/19), Řád správného používání fytofarmak (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 71/14, 28/18, 56/22 a 155/22), Pravidla integrované ochrany rostlin před škodlivými organismy (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 43/14), vyhláška zakazující oběh a používání některých fytofarmak na území Republiky Slovinsko (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 31/11 a 83/12 – ZFfS-1), Nařízení (ES) č. 1107/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (2009/1107), směrnice 2009/128/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro opatření Společenství k dosažení udržitelného používání pesticidů (Text se vztahuje na EHP. (2009/128) a směrnice Komise (EU) 2019/782 ze dne 15. května 2019, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES o zavedení harmonizovaných ukazatelů rizik (Text platí pro EHP) (2019/ 782).
Pokud jde o snižování používání přípravků na ochranu rostlin (POR), k přímému hubení škodlivých organismů v integrované ochraně rostlin se primárně využívají různé nechemické metody ochrany rostlin, které omezují populace škodlivých organismů pod prahem škodlivosti a mají přednost před chemickou supresí (používání přípravků na ochranu rostlin). Tyto metody se také označují jako nízkorizikové metody ochrany rostlin a zahrnují fyzikální, biotechnická a biotická opatření. Mezi nechemické metody ochrany rostlin patří také použití „nízkorizikových PPP“ na bázi mikroorganismů, rostlinných extraktů a feromonů, dalších málo rizikových látek a použití základních látek.
Snížení používání POR na zemědělských i nezemědělských plochách je možné využitím nechemických metod ochrany (mechanické hubení škodlivých organismů, používání základních látek, biotická ochrana rostlin...). Aby se co nejvíce zabránilo většímu riziku pro lidské zdraví, je používání přípravků na ochranu rostlin omezeno nebo zcela zakázáno na nezemědělských plochách a veřejných prostranstvích, kde nelze zajistit bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin nebo kde lze škodlivé organismy regulovat alternativnímy metodami. Zároveň je nutné zvážit i možnou expozici osob ve veřejných prostorách, které by mohly být při používání POR vystaveny riziku. Na nezemědělských plochách, jako jsou okraje silnic a železnice, se používají nechemické metody (např. hubení plevele pomocí páry...). Z hlediska omezení používání PPP je použití POR na sportovištích omezeno na spotové použití a pouze v případě, že je použití PPP nezbytné. Tím je zajištěna nejnižší možná expozice osob zdržujících se na hřištích po použití PPP.
Fyzikální opatření
Fyzikální opatření jsou opatření, která zabraňují nebo omezují přístup škodlivých organismů k pěstovaným rostlinám a opatření k odchytu nebo likvidaci (potlačení) škodlivých organismů. Tato opatření lze použít ke snížení používání POR, kdykoli je to možné. Fyzikální opatření zahrnují:
- čištění semen a dalšího sadebního materiálu (odstranění nečistot - semen plevelů, odstranění napadených rostlin ze semenných porostů nebo jiných zdrojů sadebního materiálu - ve školkách, mateřských plantážích);
- tepelné ošetření sadebního materiálu (ponoření semen nebo jiného sadebního materiálu (rouby, řízky...) do vodní lázně na určitou dobu při určité teplotě - způsob ničení patogenních bakterií, fytoplazmat nebo virů v sadebním materiálu; semena na nízké teploty...);
- dezinfekce půdy pomocí vodní páry (v zahradnictví, zejména při pěstování v chráněných oblastech);
- vyřezávání napadených částí rostlin (padlí jabloně, rakovina jabloně nebo plíseň hrušně...);
- kultivace půdy (snížení populace škodlivého hmyzu v půdě – nosatci, zavíječ kukuřičný...; orba může ovlivnit vzcházení a růst plevelů – zejména vytrvalých);
- různá opatření na hubení škůdců (ruční odstraňování škůdců; mytí vodou nebo proudem vzduchu; použití popela, křemeliny...);
- použití barevných lepivých desek, lehkých návnad a potravinových návnad k lovu škodlivých druhů hmyzu (světlé návnady, lepicí desky různých barev a potravinové návnady jsou určeny především ke sledování výskytu škůdců, ale v menší míře také snižují jejich hojnost);
- používání různých pastí (na odchyt hlodavců...) a zvukových repelentů (na ptactvo nebo hlodavce);
- zamezení přístupu škůdců k rostlinám překážkami (překryvy, sítě proti hmyzu - sítě proti hmyzu, sítě proti ptákům, vysoké zábrany na okrajích polí proti napadení hmyzem, ploty a elektrické pastevce proti zvěři);
- mechanické ničení plevele (mechanické nebo ruční odplevelení, zavlékání nebo kartáčování, sečení, mulčování...)
- hubení plevele párou, horkou pěnou, hoření plamenem (silnice, železnice...)
Biotechnická opatření
Biotechnická opatření pro hubení škůdců jsou postupy, které využívají některé z přirozených reakcí škůdců na určité chemické podněty a zahrnují použití atraktantů (např. feromonů), odstrašujících prostředků a potravinových návnad.
Feromony jsou látky vylučované hmyzem v malém množství a určené pro vzájemnou komunikaci mezi jedinci stejného druhu. V ochraně rostlin se feromony využívají především ke sledování populací některých hospodářských škůdců na plantážích nebo kulturách (ke sledování různých druhů brouků - jabloň, broskvoň atd.), molů, sov a dalších škůdců. Feromonovými návnadami zjišťujeme přítomnost a početnost škůdců v čase a prostoru.
Některé metody hubení škůdců byly také vyvinuty na základě feromonů, jednou z nich je metoda záměny. Pohlavní feromony se používají k odvedení pozornosti samců od hledání samic, se kterými by se mohli pářit, a proto samice kladou neoplodněná vajíčka. Metoda je účinnější, pokud populace škůdců není příliš velká, pokud je plantáž izolovaná a pokud je ve větším komplexu.
Feromony se používají i při takzvaném „hromadném lovu“. Feromony se používají k přilákání hmyzu, který má být chycen do pastí nebo na pasti. Lapače s feromony musí být na plantáži nebo rozmístěny rovnoměrně a v dostatečném počtu do výrobního zařízení, aby se v nich mohl zachytit dostatečně velký počet hmyzu a tím i jeho populace.
Biotická opatření
Biotická ochrana je způsob ochrany, kdy se jeden organismus používá ke snížení populační hustoty jiného organismu. Cílem biotické ochrany je, aby jiné organismy interagovaly se škůdci nebo patogeny tím, že je ničí nebo brání jejich rozvoji. Rostlinné patogenní houby mají i své odpůrce (antagonisty, patogeny), kteří na nich buď parazitují, nebo brání jejich růstu vypouštěním látek (antibiotik), které jim škodí, takže mezi organismy dochází k neustálému soupeření o prostor a potravu.
Organismy, které svým způsobem života prospívají pěstiteli při hubení škodlivých organismů, se nazývají prospěšné organismy = přirození nepřátelé. V biotické ochraně se využívá poznatků o vztazích mezi druhy a u vybraných užitečných organismů se snižují populace škodlivých organismů a udržují se pod prahem hospodářské škody. Prospěšné organismy jsou hmyz, roztoči, entomopatogenní hlístice, houby, bakterie, viry. Lze je použít k hubení hmyzu, roztočů, plísní, bakterií a dokonce i některých plevelů.
V biotické ochraně rostlin se k hubení škodlivých organismů využívají živé užitečné organismy. V závislosti na způsobu působení na škodlivé organismy se užitečné organismy dělí do čtyř skupin:
1.) Dravci: jsou to hmyz, roztoči..., kteří se živí rostlinnými škůdci a ničí je. Pro úspěšné udržení populace predátorů musí být dostatek škůdců v odpovídající vývojové fázi a vytvořené podmínky prostředí, které umožní vývoj predátorů. Nejúspěšnějšími původními užitečnými predátory mezi hmyzem a pavoukovci jsou slunéčka, slunéčko sedmitečné, třásněnky , draví hlodavci, draví štěnice domácí a draví roztoči. Predátoři regulují početnost rostlinných škůdců venku a v chráněných oblastech.
2.) Parazitoidi: jsou hmyz, který je více specializovaný na hostitele než predátoři. Kladou jedno nebo více vajíček do hostitele (vajíčko, larva, brouk nebo dospělý škůdce). Vylíhlé larvy parazitoida se živí tkání hostitele a jeho vzhled se mění, ale neuhyne hned. Ze škůdce se vyklube dospělý parazitoid. Příkladem parazitoidů, který se často používá v chráněných oblastech, je chvojník skleníkový ( Encarsia formosa ).
3.) Patogeny: jsou houby, bakterie nebo viry, které infikují své hostitele, hmyz a jiné živočišné organismy. Pronikají do nich a způsobují jejich oslabení a můžou způsobit i smrt. Principem působení je parazitismus. V patologii hmyzu se jim také říká entomopatogenní organismy.
4.) Antagonisté: ovlivňují přežití nebo patogenitu škodlivých organismů, ale nepoužívají je jako zdroj potravy. Inhibují růst a rozmnožování škodlivých organismů tím, že s nimi soutěží o potravu a prostor (konkurence) nebo je ruší látkami, které vylučují (antibióza).
Přístupy v biotické ochraně jsou následující:
- Ochranná biotická ochrana: je založena na opatřeních, kterými chráníme původní užitečné organismy a poskytujeme jim příznivé podmínky pro osídlení a rozmnožování;
- Klasická biotická ochrana: jedná se o způsob biotické ochrany, kdy vyhledáváme nepůvodní užitečný organismus (nejčastěji v oblasti původu škůdce) a zavádíme jej do oblasti, kde se nepůvodní škůdce neplánovaně rozšířil , která tedy nemá žádné účinné přirozené nepřátele
- Hromadné množení a cílené vypouštění užitečných organismů: Vypouštění užitečných organismů na místo, kde je potřeba snížit populaci škůdců, může být buď záplavou, nebo sezónním očkováním. Sezónní inokulační introdukcí užitečného druhu se rozumí vysazení laboratorního nebo jinak množeného původního nebo nepůvodního užitečného druhu do volné přírody nebo do chráněného území. Takový organismus se zavádí jednou nebo vícekrát během vegetačního období s cílem automatické další reprodukce.
Biotická ochrana má oproti chemické ochraně mnoho výhod, protože při biotické ochraně nevznikají rezidua POR v plodinách a biotické přípravky nemají ochrannou lhůtu, také nepoškozují rostliny, obecně neovlivňují jev rezistence škodlivých organismů, neznečišťují životní prostředí a nejsou nebezpečné pro lidi, kteří je používají.
Úspěch biotické ochrany závisí do značné míry na znalostech uživatele, neboť je nutná dobrá znalost škodlivých organismů a změn, které na rostlinách způsobují, a také prahů škodlivosti. Uživatelé proto musí být dobře vyškoleni ke sledování výskytu škodlivých a prospěšných druhů organismů. Jednou z negativních vlastností biotické ochrany je, že působí pomalu. Uživatelé musí také znát vývojový cyklus a práh užitečnosti užitečných organismů. Velmi důležité je také vědět, jak přípravky s užitečnými organismy přepravujeme a skladujeme, kdy je zavádíme v závislosti na velikosti populace škůdce, jaké jsou podmínky v místě zavlečení (teplota, osvětlení, vlhkost) a jaký byl POR používané před zavedením.
Při použití užitečných organismů nelze POR používat současně, protože se jedná pouze o některé POR kompatibilní s užitečnými organismy. Použití nesprávného insekticidu poškodí nebo zabije užitečné organismy.
Podrobnější postupy introdukce, pěstování a využití užitečných organismů, tj. hmyzu, roztočů a entomopatogenních háďátek upravuje ve Slovinsku Pravidla pro biotickou ochranu rostlin (Ur. l. RS, č. 45/06), introdukce a nakládání s mikroorganismy (houby, bakterie a viry) se řídí zákonem o fytofarmacích.
V biotické ochraně je zásadním omezením to, že smíme používat pouze užitečné organismy, u kterých bylo prokázáno, že nejsou schopny poškozovat životní prostředí ovlivněním necílových organismů. Typy užitečných organismů mohou být původní i nepůvodní, původní organismus (autochtonní) byl v ekosystému vždy přítomen, a proto neočekáváme negativní dopady při využívání takového organismu. Nepůvodní organismus (alochtonní, exotický) je organismus, který se na území nevyskytuje nebo se nevyskytoval, dokud jej neosídlili lidé. Součástí uvedených pravidel jsou seznamy původních i nepůvodních užitečných organismů, jejichž vysazování a používání je na území Slovinska povoleno.
Snížení používání POR pomocí „POR na bázi mikroorganismů, rostlinných extraktů, feromonů, dalších nízkorizikových látek a základních látek“
Pod pojmem POR rozumíme všechny látky, které jsou určeny k ochraně rostlin nebo rostlinných produktů k ochraně před škodlivými organismy. V integrované ochraně rostlin se za účelem snížení používání chemických látek přednostně používají přípravky na ochranu rostlin, které jsou méně nebezpečné a méně zatěžují zdraví člověka, zvířat a životní prostředí. Patří sem také použití POR vyrobených na bázi mikroorganismů, rostlinných extraktů, feromonů a nízkorizikových látek. Pro registraci a používání těchto přípravků ve Slovinsku platí stejné legislativní předpisy jako pro chemické přípravky na ochranu rostlin. Aktuální seznam registrovaných POR na bázi mikroorganismů, rostlinných extraktů, feromonů a nízkorizikových látek je dostupný na webové adrese:
http://spletni2.furs.gov.si/ PPP /REGSR/ PPP _sezn.asp?L=1&S=4&top=1
Hubení škůdců entomopatogenními mikroorganismy
Hubení škůdců entomopatogenními mikroorganismy je opatření, kdy se k hubení škodlivých druhů hmyzu používají entomopatogenní houby, entomopatogenní bakterie nebo viry a hubení je založeno na patologii hmyzu, pak hovoříme i o mikrobiotické ochraně. Plísně, bakterie nebo viry musí být připraveny k použití, aby mohly být skladovány a aplikovány při zachování vysoké úrovně vitality, aby mohly být po aplikaci účinně aktivovány. Entomopatogenní houby infikují hmyz v různých vývojových stádiích (dospělý hmyz, larvy, brouci). Z entomopatogenních hub prokázaly největší využití při hubení škůdců houby z rodů Beauveria a Metarhizium , i když se používá a testuje mnoho dalších. Mezi entomopatogenními bakteriemi je Bacillus thuringiensis ( Bt ) široce používán pro kontrolu škůdců po celá desetiletí. Tyto bakterie tvoří proteiny ve formě krystalů, které se v trávicím traktu hmyzu přeměňují na toxiny a způsobují smrt hmyzu. Entomopatogenní viry primárně infikují larvy hmyzu při jejich požití. Pro biotickou ochranu jsou zvláště vhodné viry s úzkým okruhem hostitelů. V ekologické a integrované produkci jablek použití přípravku na bázi Cydia virus pomonella granulosa k hubení zavíječe jablečného se již ve Slovinsku prosadil.
Ochrana proti chorobám na bázi plísní a bakterií
V ochraně proti chorobám na bázi plísní a bakterií se uplatňují organismy, jako jsou plísně a bakterie, které na houbách parazitují nebo brání jejich rozmnožování a rozvoji. Kromě parazitismu, konkurence a antibiózy působí některé prospěšné mikroorganismy také tak, že zvyšují odolnost rostlin vůči chorobám nebo podporují růst rostlin, což usnadňuje odolnost vůči škodám způsobeným škodlivými organismy. Podobně jako používáme ochranný přístup v biotické ochraně proti škůdcům, můžeme při hubení patogenních hub nebo bakterií pro rostliny využít i mikroorganismy, které se již v pěstební oblasti vyskytují, případně zvýšit jejich početnost a diverzitu. Přidáním organické hmoty (zelené hnojení, organická hnojiva, kompostovaná kůra a další komposty), kypřením půdy a zajištěním přiměřené vlhkosti podpoříme množení saprofytických hub a bakterií. Při použití mikrobiotických přípravků k hubení chorob rostlin je třeba dodržovat upozornění týkající se míchání s jinými fungicidy, aby nedošlo ke zničení aktivního mikroorganismu. Přípravky jsou účinné v omezeném teplotním rozmezí, u některých z nich je také nutné předem připravit postřikovou kaši pro urychlení klíčení spor užitečné houby. U mikrobiotických přípravků nejsou žádné ochranné lhůty , nebo jsou velmi krátké.
Použití PPP na bázi rostlinných extraktů, feromonů a nízkorizikových látek
Rostlinné extrakty se skládají z jedné nebo více látek nacházejících se v rostlině a získaných z rostlin nebo jejich částí procesem lisování, mletí, drcení, destilace, extrakce, fermentace nebo jiného procesu. Ochrana rostlin před škůdci zahrnuje použití různých látek, které vznikají při metabolických procesech rostlin a které hrají důležitou roli při ochraně rostliny před škodlivými organismy. Mezi známější a ve světě užitečnější látky rostlinného původu patří přípravky obsahující účinnou látku pyrethrin, což je přírodní insekticid získávaný ve formě prášku nebo oleje z blešivce Chrysanthemum cinerariifolium nebo Chrysanthemum coccineum . Mezi komerčně dostupnějšími přípravky s insekticidní aktivitou najdeme také extrakt získaný ze stromu Neem ( Azadirachta indica ) - neemový olej. Obsahuje řadu sekundárních metabolitů, včetně salaninu , který působí jako odstrašující prostředek a odrazuje hmyz od krmení, a azadirachtinu , který inhibuje růst hmyzu a způsobuje poruchy reprodukce a metamorfózy. Neemový olej má kromě insekticidního účinku také nematocidní, baktericidní a fungicidní účinek.
Do skupiny POR patří všechny látky s výjimkou živin ovlivňujících životní procesy a růst rostlin (regulátory růstu rostlin, látky na podporu odolnosti rostlin) a látek, které se používají v postupech biotechnických metod regulace SO (feromony , odstrašující prostředky nebo repelenty). Některé z uvedených látek jsou na základě zvláštních kritérií definovány jako látky s nízkým rizikem. Informace o látkách s nízkým rizikem jsou dostupné v evropské databázi POR:
https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/active-substances/?event=search.as .
Použití základních látek
Základními látkami použitelnými pro ochranu rostlin jsou ty látky, které nejsou problematické, nezpůsobují hormonální nerovnováhu a nemají neurotoxické ani imunotoxické účinky. Jsou schváleny pro jiné účely a běžně se k ochraně rostlin nepoužívají a nejsou uváděny na trh jako přípravky na ochranu rostlin - POR, přesto jsou užitečné pro ochranu rostlin, a to buď přímo v přípravcích sestávajících ze základních látek. Za základní látky lze považovat látky, které splňují kritéria pro potraviny. Používání základních látek v Evropské unii (EU) schvaluje Evropská komise.
Seznam povolených účinných látek, které jsou schváleny jako základní látky pro ochranu rostlin, naleznete na webu MKGP-UVHVVR: https://www.gov.si/teme/osnovne-snovi-za-varstvo-rastlin/ . Vedle slovinských jmen v prvním sloupci jsou ve druhém sloupci uvedeny latinské nebo anglické názvy.
Reference
https://www.gov.si/teme/trajnostna-raba-fitofarmacevtskih-sredstev/
http://www.pisrs.si/Pis.web/pregledPredpisa?id=ZAKO6355
http://www.pisrs.si/Pis.web/pregledPredpisa?id=ODRE2109
http://www.pisrs.si/Pis.web/pregledPredpisa?id=PRAV11530
http://www.pisrs.si/Pis.web/pregledPredpisa?id=PRAV11541